Dnešní vydání jste inspirovali vy, naši čtenáři. Obrátili se na nás sousedé z horních Řep, kteří se dlouhodobě potýkají s neúměrně vysokou dopravou u svých domů a marně žádají radnici o pomoc. Rádi jsme jim poskytli prostor v našem zpravodaji.

Na následujících řádcích vám přinášíme rozhovor se členy Spolku občanů horních Řep o dopravní situaci, která tamním obyvatelům dlouhodobě působí problémy.

Zjistili jsme, že v horních Řepích žije mnoho občanů, kteří se marně obraceli na radnici s žádostí o pomoc. Nikdo je nebral vážně a radnice jejich problémy pouze zlehčovala.

Sdružení do spolku nám poskytlo lepší organizaci a vyjednávací pozici. Dnes je nás 120 a další sousedé se přidávají.

Horní řepy jsou obytná čtvrť s rodinnými domky a vilkami. V takových čtvrtích bývá běžně klidnější doprava tvořená převážně lidmi, kteří v nich žijí a mají k místu vybudovaný vztah.

Nám klid a bezpečí vzala auta, která ve snaze objet Karlovarskou silnici naší čtvrtí pouze projíždí – tzv. tranzitní doprava. Nemluvíme o pár ojedinělých autech – podle našich zjištění tu ve všední dny projede až 5000 vozidel denně. Takové množství se už projeví hlukem i zplodinami.

Samozřejmě. Pro srovnání: průměrně projede ulicí U Boroviček 3× víc aut a ulicí Čistovická 4× víc aut, než kolik projede ulicí Drahoňovského. I tam si lidé bydlící v její blízkosti stěžují na problémy způsobené zvýšenou dopravou. A to se bavíme o silnici, která obsluhuje početnější sídliště a je od domů oddělená z jedné strany parkovištěm a z druhé železniční tratí.

Celé horní Řepy jsou zónou s povolenou rychlostí 30km/h. Téměř polovina projíždějících aut jezdí rychleji a kvůli tomu ani nedává přednost zprava. Zaznamenali jsme i auto, které jelo přes 70 km/h.

Prakticky každý z našich sousedů se setkal s nebezpečnou situací. Motoristé při vyjíždění z pozemků a garáží nebo při projíždění křižovatkou. Nejvíce se bojíme o svoje děti, které se s bezohlednými řidiči potkávají cestou do školy, k dětskému hřišti, do lesoparku, k Japonské škole, do skautu Junák nebo do Domu dětí a mládeže.

Nejsme proti autům jako takovým, sami je používáme. Ale není možné, aby skoro polovina aut překračovala povolenou rychlost. Časté porušování dopravních předpisů již vedlo k několika dopravním nehodám. Je obrovské štěstí, že dosud bez vážnějších následků.

Vycházíme z poměru vozidel mezi ulicemi Čistovická a U Boroviček, který jsme zjistili vlastním podrobným měřením, a z radarových dat v ulicích U Boroviček a Drahoňovského, které zajistila radnice.

Místostarosta Martin Marek (ODS), který má dopravu na starost, nechal nainstalovat na 8 dní jedno měřící zařízení do ulice U Boroviček a druhé – pro porovnání – do ulice Drahoňovského, která se nachází v jiné části Řep. Učinil tak po několika schůzkách s občany, které z důvodu nedostatečné vůle a zájmu radnice nikam nevedly. Snad aby ukázal, že je situace všude stejná.

Měření ukázalo pravý opak. Možná proto nám pan místostarosta opakovaně odmítl výsledky z kamerového systému poskytnout. Získali jsme je až pomocí Zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.)

Kromě výrazného rozdílu v množství aut mezi oběma ulicemi se ukázalo, že za 8 dní měření projelo ulicí U Boroviček přes 500 nákladních aut, přestože tam mají zakázaný vjezd.

Perličkou na konec je skutečnost, že pro měření byl radar nastaven na 50 km/h, přestože nejvyšší povolená rychlost je 30 km/h. V oficiálních výsledcích to pak s porušováním zákona vypadá lépe, než tomu je ve skutečnosti.

Radnice měření vyhodnotila a na 3. jednání Komise pro dopravu a bezpečnost uzavřela následujícími slovy: „Z výsledku vyplývá, že intenzita dopravy v ranní dopravní špičce je srovnatelná např. s ulicí Drahoňovského a že problém narůstajícího počtu vozidel se netýká pouze staré zástavby v Řepích, nýbrž celé městské části Praha 17.“

Ano, čtete správně: dle radnice jsou 13 652 a 4 083 srovnatelná čísla. Je zarážející a smutné, jakým způsobem je k ochraně zdraví, bezpečnosti a životního prostředí občanů z horních Řep přistupováno.

Za nápad umístit kamerový systém do této ulice jsme byli moc rádi. Ovšem pouze do okamžiku, než jsme zjistili, kde bude umístěn.

Radnice radar umístila před komplikovanou křižovatku u novostavby Rezidence U Boroviček. Do nepřehledné zatáčky, před níž je navíc nutné dát přednost zprava z ulice Šedivého, by vjel vyšší rychlostí snad jen sebevrah.

Na té samé silnici na rovince o sto metrů dříve přitom řidiči vesele překračují rychlost o desítky kilometrů v hodině, jak dokázalo výše zmíněné měření. Přišlo by nám rozumné umístit radar právě do tohoto úseku. Požádali jsme proto písemně o změnu umístění ještě před samotným osazením radaru, ale bez úspěchu.

Optické psychologické brzdy v podobě vodorovných čar nepomáhají prakticky vůbec. Naopak dobrým krokem je vodorovné značení 30km/h. Jde o minimální investici a mnoha řidičům by připomnělo, že se nachází v zóně s omezenou rychlostí a přednostmi zprava. Naší žádosti o více těchto značení ale radnice nevyhověla.

Když k tomu přičteme, že v Čistovické ulici jsme více jak rok a půl apelovali na správné nastavení radaru, máme pocit, že se k těmto investicím přistupuje poněkud liknavě.

Naší snahou je vrátit tranzitní dopravu na sběrné silnice Slánskou a Karlovarskou. Líbí se nám přístup Prahy 6, který má vynikající výsledky. Jako příklad můžeme uvést Střešovice, Liboc a Dejvice, kde byly silnice upraveny takovým způsobem, že je není možné používat jako zkratky.

Potřebujeme funkční řešení, které ale zachová napojení na Karlovarskou a Slánskou pro rezidenty. Taková je dohoda například s občany z řadových domků z Fialky a je to jedna z našich priorit.

Ve spolupráci s dopravním inženýrem, kterého nám pomohl sehnat zastupitel Michal Štěpař (TOP 09), chceme navrhnout dobré řešení na vlastní náklady. Nemyslíme si, že by občané měli připravovat dopravní řešení sami, ale radnice potřebného odborníka nezajistila. Přesto jsme otevřeni dalšímu jednání.

Kromě toho připravujeme webové stránky, na kterých bude možné získat informace, upozornit na další problematické záležitosti a také se jednoduše registrovat jako člen našeho spolku.

Do té doby nás mohou lidé kontaktovat e-mailem na horep@horep.cz.

Až do roku 1974 byla mohyla u Bílé Hory, připomínající památnou bitvu, nejvýše položeným místem Prahy. Připojením Zličína a Sobína právě v roce 1974 se do pražského katastru dostala vyvýšenina s malebným názvem Teleček, která se svými 399 m.n.m „bělohorské“ místo sesadila z trůnu.

Teleček se nachází jen pár kilometrů od Řep a někteří mu přezdívají pražský Mount Everest, protože za sebou s velkým odstupem nechal také další pražské velikány jakou jsou Petřín (327 m.n.m.) nebo Vítkov (271 m.n.m). Bohužel, ani impozantních 399 metrů ale nestačí na brněnskou „Ká Dvojku“ s prozaickým jménem Kopeček, který se tyčí do úctyhodných 479 metrů. I tak ale stojí výlet za to: vedle zajímavého výhledu na severně položené České Středohoří se můžete kochat pocitem, že jste na vrcholu Prahy - kousek od Řep.

Našli jste článek na internetu nebo vám jej poslal známý? Klikněte na následující tlačítko, přihlaste se k odběru občasníku a příští vydání už vám pošleme přímo.

Jsme parta lidí, kterým není jedno, co se kolem nich děje. V Řepích se nám líbí a jsme přesvědčeni, že mají potenciál být ještě lépe fungující a krásnější městskou částí. Děláme pro to ve svém volném čase maximum. Rádi si vyslechneme vaše názory, připomínky, podněty či stesky. Napište nám na michal.stepar@repskyobcasnik.cz.

Na tomto vydání se podíleli:

Martin Štěpař – analytik a programátor,
Lukáš Pokorný – předseda Komunitního spolku Řepy,
Michal Štěpař – zastupitel a architekt,
Kateřina Hradičková – členka Spolku občanů horních Řep,
Ladislav Martinů – člen Spolku občanů horních Řep,
Tomáš Záhoř – člen Spolku občanů horních Řep.